Pustila jsem si ranní mlhu do bytu
Jestli nevíte, kdo to byl Hajaja a proč jsem měla být jiskřička, netrapte se tím. Trhám staré fotky lidí, ke kterým jsem ztratila cestu. Lidí, kteří mi dluží, peníze, knihy, a já cítím pokaždé zlobu, když jejich fotografie zahlédnu. Proč mám mít v bytě trvalé zdroje negativních nálad? Odnáším oblečení, které nenosím. Občas to oblečení přitáhnu domů zpátky. Co když do toho zhubnu? nebo dorostu?
Mám takovou mlžnou náladu. Mám ji ráda. Nabádá mě k tomu zůstat celý den v noční košili, pustit si televizi nezvykle už ráno, nebo vytáhnout nedočtené knihy, uvařit si kotle čaje a existovat si. Čistit vše kolem sebe. Uvolňovat prostor pro nové myšlenky a věci. A taky, usnadnit mým dětem likvidaci banánovek plné domnělých pokladů. Až jednou odejdu, ať jim to pálení vzpomínek netrvá tak dlouho. O smrti jako o odcházení eufemisticky mluví moje maminka. Čím více se stává smrt v našem životě reálnější, tím větší máme tendenci ji trochu načechrat, namalovat do pěkna.
Nesmím zapomenout, co jsem si kladla na srdce, když jsem blog, po více než roce váhání, začala psát. Nejdřív jsem musela prolomit svou nechuť zase začít psát. Na světě je příliš moc slov. Proč přidávat další? Jako další krok jsem si vytvořila svůj osobní kodex blogera.
Nesmí mě to zotročit. Nesmím číhat na reakce, a nesmím je brát vážně. Není důležité, co říkají ti, co se mnou nesouhlasí. Nesmím zapomenout, že je normální, že nesouhlasí. Je to jejich vidění světa, a mají na to právo. Nejsem tu proto, abych někoho přesvědčovala o svém názoru. Já ten názor chci jen říct.
Chci se naučit psát a reflektovat svou zkušenost, to co já vidím. To, co já vnímám. Jak to chápu. Slovo má zvláštní dar. Jakoby teprve to, co se napíše, ožilo. Do čím větší barvité slovní barevnosti zabalíš svůj život, tím se stane život barvitějším. No tak jo, budu na tu hromadu slov přihazovat další slova. Nesmírně uklidňující pocit ve mně vyvolalo zjištění, že veškeré tohle konání má tak jepičí život.
Dnes ráno, při venčení psa, jsem pozorovala babičku s její malou diktátorskou vnučkou. Babička s holčičkou při chůzi dupaly a počítaly nahlas: "Jedna, dva, tři, čtyři...." a tak dále až do deseti. Pak následovalo: "Doleva, doprava, dopředu, dozadu. Jedna, dva..." Babička snaživě dupala, a holčička ji sekýrovala: "Ty to pleteš. Ty jenom dupej, ty těžké kroky budu dělat sama." A babička pokorně dupala a holčička dělala ty těžké kroky doleva, doprava...
A tak ať nás k povinnému dupání přiměje jenom láska k tomu, kdo ta pravidla určuje. A ať je to jen hra.
Brouzdám si v tomhle mikrosvětě blogerů. Nejcitlivější témata posledních dnů, Jan Palach, paní Čáslavská, bývalý ministr Drábek a jeho zřejmě nepovedená úprava zákona o pěstounství. K čemu mě to čtení vede? Nacházím své chyby v chybách jiných. Svou malost v malosti jiných.
Stýská se mi po mém nejmenším vnoučkovi. Tak mlžně zastřeně se mi stýská. Jakoby nic nemělo ostré hrany.
Kniha moudrosti 2:4 I naše jméno bude časem zapomenuto a nikdo nevzpomene na naše činy. Náš život se rozplyne jak stopa po obláčku, rozptýlí se jako mlha zahnaná paprsky slunce, sražená jeho teplem.
Božena Mokrošová
Sedím v popelu jako Job
V životě jsem napsala tolik slov, že cítím nechuť přidávat k nim jakákoliv další. Trvá to už pár roků. Ale koneckonců, cítívám nechuť ke spoustě jiných věcí, které jsem dříve měla ráda.
Božena Mokrošová
Také taková je naše láska
Holčička měla svátek. Dostala ode mě pastelky a skicák. Celé dopoledne na té malebné zahradě u dřevěného stolu kreslila. Malovala princezny. A taky kočku. Kočka stála na zadních nohách, taková Felis catus erectus,,,
Božena Mokrošová
Listy zadumané
Statek v té malebné vesničce uprostřed Čech pomalu osiřel. Zemřel ten, kdo tomu dával duši, utekla žena s dětmi, kočky se rozutekly, stará fenka umřela steskem. Truhlíky s afrikány vyschly. Houpačka zrezivěla. Nikdo neseká trávu na zahradě a na zborceném sušáku na prádlo visí zapomenutá ponožka. Propláchlá mnoha dešti.
Božena Mokrošová
Povídání o divnostech života
O jakém čase píšu? O tom čase, kdy zuří válka na Ukrajině. Kdy se dva světoví potentátí mlátí kyblíčkama na písek po hlavách. Kdy na sebe žalují a ukazují žalobným prstíčkem. To já ne, to on shodil to letadlo. To já ne, to on rozdává další kyblíčky na mlácení jiných hlav. To my ne, to oni mají víc tanků, víc vojáků, víc ropy. Píchají si do hrudi: "To my jsme morálnější. To my jsme mírotvorci." V lůně Afriky tiká časovaná bomba, ebola. Další věc, která hrozí lidem. Po světě běhají pedofilové a vraždí malé děti. A my si stále hrajeme své vážné a nevážné hry.
Božena Mokrošová
List z černého zápisníku
Jsou prázdniny a moje milovaná neteř je vážně nemocná. A lituje svou třináctiletou dcerku. Protože jí matčina nemoc zkazila prázdniny. Maminka se dcerce nemůže věnovat, jak je zvyklá. A já jsem si vzpomněla na naše prázdniny. Já si je užívala, a se mnou všechny děti z okolí. Rodiče v práci a děti s klíčem na krku. Neznám nic úžasnějšího. Sociálka buď neexistovala, nebo řešila něco jiného. Nějak se pořád hemžilo na dvorku plno dětí, bez dohledu..
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident má absolutní imunitu. Trump zaměstnal Nejvyšší soud, věří v průtahy
Nejvyšší soud USA se poprvé zabývá otázkou, zda mají bývalí prezidenti absolutní imunitu vůči...
Trvalo to měsíc. Baltimore otevřel kanál pro lodě uvězněné po zřícení mostu
Měsíc po zřícení přístavního mostu proplula nově otevřeným plavebním kanálem v Baltimoru první loď....
Chcete peníze? Máme otázky! Jourová jménem Bruselu griluje Ficovu vládu
Nikdo si nepřeje, aby Slovensko přišlo o peníze z evropských fondů, řekla ve čtvrtek...
Ázerbájdžán v Karabachu zboural arménskou vesnici, na místě staví mešitu
Ázerbájdžán v jedné ze znovuzískaných vesnic v Náhorním Karabachu zbořil 200 let starý arménský...
- Počet článků 30
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 522x