List z černého zápisníku
Zakládaly se kluby a plnily různé úkoly. (Inspirace tehdy tak skvělého ABC). Podnikaly se výpravy. Na nezralé ovoce. K řece. Na výzvědy, co dělají nepřátelé z horního dvorku. My, holky z baráku, jsme sedávaly na dřevěném zábradlí mostku přes potok. To byla pěvecká lávka, a asi jsme všechny uměly zpívat. Protože jsme všechny zpívaly. Celé písničky, nejen kus odrhovačky z reklamy. Vzpomněla jsem si, že každá holka měla tlustý sešit s písničkami. Písničky šedesátých let. Jojo. A šily jsme na panenky. I já, která se narodila s ručkama nešikovnýma. Hrály jsme různé školky, se švihadlem, s míčem. Dnes když si na to vzpomenu, tak jsme všichni hrávali taky různé kolektivní hry s docela složitými pravidly. A byli jsme se schopni domluvit. Příměstský tábor? Kde děti stráví tři hodiny tím, že jdou dusným parným městem na oběd a zpátky? (Jakoby pořadatelé zvolili co nejvzdálenější vývařovnu, aby ten čas nějak utekl.)
Bouřky byly jenom v noci, a ráno bylo svěží. Asi víceméně pořád svítilo sluníčko. A když pršelo, tak byl čas na to číst ty hromady voňavých knížek z knihovny.
A když to tak píšu, naskočil mi obraz mé sestřičky. Maličké, snědé, droboučké. Půvabné živé ruce a nohy. (Ty jí půvabné zůstaly i dnes.) Je ženská a je dětská. Taky přichází maminka. Krásná milovaná maminka. Všechno je v pořádku. Vím, že jsem milována.
Znovu jsem se rozběhla. Opustila jsem zakletý spící zámek se zakletou sestrou. Na chvíli jsme se potkaly. Vím, že nejsem milovaná.
Jdu s mými milými spoludůchodkyněmi na šlapáček. Tou krásnou zeleně kudrnatou krajinou. Do kraje se vrátily ovce. Pasou se u mnoha chalup. Začnu na ně bečet. Bééé. Béééé. Vzápětí se za svou infantilnost zastydím. Ale v ten okamžik začne bečet další důchodkyňka, a další, a další. Ovečky boží.
Koncert zpěvačky z Barbadosu. Letní bohoslužba pod obrovským stanem. Večeře páně. Podává nám ji několik pastorů.
Bůh žehnej všem lidem. Všichni jsme milováni.
Zdálo se mi, můj Pane
že jsem tu bez Tebe
zdálo se, můj Bože
jak ráno zazebe
vše, co je vlahé
a k večeru se nožem
den do mne zařeže.
Měla jsem sen
že zaplaven je svět
že úzkost jen
přináší každý den.
Můj Pane, jak v malověrnosti
se duše utápí
ta duše zteřelá
která ti nevěří.
Je ráno, za okny slunný den
jen přepršek pár
ať země okřeje.
A v jitru tom
tak trochu bláznivém
klene se duha Tvá
někde nad obzorem.
Božena Mokrošová
Sedím v popelu jako Job
V životě jsem napsala tolik slov, že cítím nechuť přidávat k nim jakákoliv další. Trvá to už pár roků. Ale koneckonců, cítívám nechuť ke spoustě jiných věcí, které jsem dříve měla ráda.
Božena Mokrošová
Také taková je naše láska
Holčička měla svátek. Dostala ode mě pastelky a skicák. Celé dopoledne na té malebné zahradě u dřevěného stolu kreslila. Malovala princezny. A taky kočku. Kočka stála na zadních nohách, taková Felis catus erectus,,,
Božena Mokrošová
Listy zadumané
Statek v té malebné vesničce uprostřed Čech pomalu osiřel. Zemřel ten, kdo tomu dával duši, utekla žena s dětmi, kočky se rozutekly, stará fenka umřela steskem. Truhlíky s afrikány vyschly. Houpačka zrezivěla. Nikdo neseká trávu na zahradě a na zborceném sušáku na prádlo visí zapomenutá ponožka. Propláchlá mnoha dešti.
Božena Mokrošová
Povídání o divnostech života
O jakém čase píšu? O tom čase, kdy zuří válka na Ukrajině. Kdy se dva světoví potentátí mlátí kyblíčkama na písek po hlavách. Kdy na sebe žalují a ukazují žalobným prstíčkem. To já ne, to on shodil to letadlo. To já ne, to on rozdává další kyblíčky na mlácení jiných hlav. To my ne, to oni mají víc tanků, víc vojáků, víc ropy. Píchají si do hrudi: "To my jsme morálnější. To my jsme mírotvorci." V lůně Afriky tiká časovaná bomba, ebola. Další věc, která hrozí lidem. Po světě běhají pedofilové a vraždí malé děti. A my si stále hrajeme své vážné a nevážné hry.
Božena Mokrošová
List mým ztraceným blízkým
Zemřela maminka. A já jsem se rozběhla. Nějak jako Forest Gump. Skoro tak nějak. Ve skutečnosti po důchodcovsku, takže jsem se vlastně šourala. Ale šourání vypadalo, že se nikdy nezastavím. Musela jsem zabývat něčím jiným, než je přemýšlení. Unavovala jsem se chůzí. Málo jsem plakala. Všechno v životě je nějak jinak, než jsem si myslela. I ty slzy a smutek přicházejí nějak jinak, než jsem očekávala. V šourání mě zastavila mě sestra. Ta, co jsem ji chtěla prodat do Egypta do otroctví jako biblického Josefa. Po čtyřech letech svárlivosti, projevované tichem a ignorací. Sedíme u jednoho stolu na její chatě, kterou jí maminka darovala, a bojujeme s archetypem, kterému ona podlehla. Dobrá a zlá dcera. Já jsem ta zlá dcera. Nevím, kdy jsem byla pasována do téhle role. Já totiž byla tuze hodná holčička, vážně.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Nejednáme. Na obzoru je stávka soudních pracovníků, požadují vyšší platy
Premium Odvádějí vysoce odbornou práci, musejí skládat speciální zkoušky, někdy sami vypracovávají drobná...
Pokroková nenávist k Židům. Jak se z univerzit v USA staly filiálky Hamásu
Premium Na elitních amerických univerzitách vyhánějí Židy takovým stylem, že to tam vypadá jako v Německu...
Karafiátovou revoluci zažehla jediná píseň. Portugalsko vyvedla z diktatury
Málokterá revoluce je spojena s písní a květinou, jako se to stalo té portugalské. Před 50 lety se...
Chtěl se odpálit během olympiády v Paříži. Ve Francii zatkli 16letého hocha
Kriminalisté ve Francii v úterý zadrželi 16letého mladíka francouzské národnosti, který na...
RECEPČNÍ
Quality Hotel Brno Exhibition Centre
Jihomoravský kraj
nabízený plat:
30 550 - 30 550 Kč
- Počet článků 30
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 522x