Pátek 30. října 2020, svátek má Tadeáš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 30. října 2020 Tadeáš

Psí Jekyll a Hyde

23. 01. 2014 14:58:38
Onehdy jsem byla s Čoklem na výletě. Když to takhle napíšu, je to známka toho, že je zle. Pro Psa. A koneckonců je zle i se mnou.
Vnučka s bahnícím se psem
Vnučka s bahnícím se psemMokrošová

Jeli jsme jen do sousedního města. Čoklovi byl nasazen na zastávce autobusu náhubek a měl s ním projít kolem řidiče autobusu. Nic víc jsem po něm nechtěla. Pak bych Psa zašoupla pod sedadlo a náhubek sundala. Takový modelkovský špacír kolem porotce - řidiče, jako na výstavním molu. Někdy to vyjde a Psa kolem řidiče protáhnu i s náhubkem. Většinou ovšem vytvoříme už ve dveřích špunt, přes který nikdo další do autobusu neprojde. Já s tím zatraceným báglem, zaseklý pes, který vříská a pokouší se packama ten krám sundat. A do zad mi funí rozčílený řidič a naštvaní cestující.

Konečně sedíme. Náš uražený Pes prokňučel, provyl a prozpíval celou třicet pět minut trvající cestu. A ještě s ním spolucestující Lidé soucítili. V mých očích se proměnil v tu chvíli ze Psa v Čokla. Jeho běsnění pokračovalo i po následném vypuštění z autobusu.

Tady zmíním, s čím jsem se táhla. Měla jsem batoh a v něm hlávku ledového salátu, půl hlávky květáku, pět přezrálých až nahnilých banánů, granule, misku a litr vody pro Čokla a asi tak dvoukilový foťák. Logiku v tom nehledejte, holt nejsem logista, a zdá se mi chvilkami logické přemisťovat věci zbytečně z bodu A do bodu B a zpět do bodu A. ALE VÁŽILO TO JAK KRÁVA. Kromě toho jsem měla kabelčičku. A běsnícího Čokla na laně.

Představovala jsem si, jak si pochodím po staré části města a podumám a pomedituji, a někde v klidu sním ten salát a banány, pofotím si kostely, parky a jiné nádhery. Ve skutečnosti naše příjemná procházka vypadala takto: Čokl zabořil nos do nějakého obzvlášť lákavě páchnoucího místa a odmítl se pohnout. Jemný škub vodítkem. Nic. Zapřel se a čumák nezvedl. Poté se nechal chvíli táhnout po dlažebních kostkách na břiše, aby v nečekanou chvíli zavětřil a vrhl se prudce do strany. Nikdy ne vpřed ve směru, kterým jsme šli. Vždy buď doleva nebo doprava.

Aby toho, co táhnu, nebylo málo, ještě jsem si v prodejně zdravé výživy nakoupila pár dobrůtek a na trhu rajčata a česnek. A takto zatížena jsem se ploužila celá zpocená a nenaladěná na vlakové nádraží.

A tam mi Čokl zlomil rameno. Představte si to. Klušete nádražním podchodem k nástupišti, kde je váš vlak připravený k odjezdu. Bágl na zádech, vodítko čokla držíte v pravé ruce. Kvaltujete. Znervózňuje vás hlas nádražního rozhlasu, který vás napomíná, že máte urychleně nastoupit do vlaku. Běžíte a domníváte se, že směr cesty váš a čokla je daný, běžíme rovně k nástupišti. Jenže, člověk míní, pes se rozhodne jinak. Jeho směr vede pravým úhlem doleva, někam do počurané zdi. Držím pevně vodítko, a v té rychlosti nereaguji na povely, které mi dává pes. Vodítko se napne, a vy přes ten špagát spadnete tak, že zaduníte a zlomíte si rameno.

Vlak nám naštěstí neujel, takže jsme do něj nasedli a jeli domů. Čokl zalehl pod sedadlo a spokojeně usnul. Vlaky, to ten náš Čokl miluje. A já konstatuji, že si umím opravdu užívat.

Ale nakonec je vše jako v pohádce, vše dobře skončilo. Paní doktorka mi včera na kontrole po půlnoční rehabilitaci řekla, že ta "ručička" je už skvělá. Cupitala jsem po náledí, klouzavé botičky na podpatku, čokla na laně a v očích hrůzu, že by se situace mohla opakovat.

Ale jinak je ten pejsek fešák přenáramný.

Autor: Božena Mokrošová | čtvrtek 23.1.2014 14:58 | karma článku: 12.59 | přečteno: 505x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

David Dvořák

K aktuálnímu řezání hlav ve Francii

Ve Francii se v krátké době poroučela k zemi další hlava nemuslima. Kdyby to nebylo tak vážné, tak by šlo označit za dobrý vtip slova, že motiv je nejasný ...

29.10.2020 v 20:20 | Karma článku: 36.23 | Přečteno: 912 | Diskuse

František Skopal

Migrace a práce v zahraničí má značná duchovní negativa

V současném, absolutním odtržení lidstva od přirozené podstaty fungování universa, nejsme již téměř schopni zdravě uvažovat ani o těch nejzákladnějších souvislostech, týkajících se skutečné kvality našeho života na zemi.

29.10.2020 v 15:54 | Karma článku: 13.29 | Přečteno: 292 | Diskuse

Jan Pražák

Smíchu je nám třeba vždy a v dnešní době zvlášť

Tentokrát byla ta pokladní nějaká divná. Znala jsem ji jako vždy vkusně upravenou ženu s dobrou náladou, která bušila do klávesnice rychlostí blesku a přes čárové kódy lítala se zbožím tak svižně, že jsem si ho ani nestíhala brát.

29.10.2020 v 14:40 | Karma článku: 23.97 | Přečteno: 469 | Diskuse

Filip Fuchs

Ministr zdravotnictví musí jít za všech okolností příkladem. Přes to zkrátka nejede vlak!

"Hele, sorry jako, nebudeme to spolu zbytečně protahovat, je ti asi jasné, že nemám jinou možnost, než tě zkrátka vyměnit, odvolat. Jakkoliv vím, že tě lidi mají rádi a i po odborné stránce si vedeš skvěle, na jedničku."

29.10.2020 v 13:13 | Karma článku: 23.82 | Přečteno: 1457 | Diskuse

Martin Faltýn

Jak se máte v Lockdownu?

Přípomíná mi to název rozhlasového seriálu Jak se máte Vondrovi, ale spíše seriál Panství Downton a nebo Vraždy v Midsomeru. Prostě něco takového britského nóbl a ne prozaicky českého, co všichni žijeme. Leč.

29.10.2020 v 13:06 | Karma článku: 8.95 | Přečteno: 309 | Diskuse
Počet článků 30 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 521
Blog je sebeobnažování. Bojím se toho.

Najdete na iDNES.cz