Pátek 30. října 2020, svátek má Tadeáš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 30. října 2020 Tadeáš

Pustila jsem si ranní mlhu do bytu

18. 01. 2014 15:24:25
Otevřela jsem okno a pustila si ranní mlhu do bytu. Zalila jsem kytky a začala uklízet nepořádek vzniklý mým včerejším uklízením. Čistím si byt. Lidé, kteří nejsou sběratelé, by asi sotva uvěřili, co si taková babča schovává. Hromady divadelních lístků, programů koncertů, vstupenek do kina. Staré programy. Staré plánovací kalendáře. Staré dopisy. Některým z nich je více než padesát let. Třeba dopis od Hajaji, kde se mi pan Brodský jako Hajaja podepsal a napsal mi, že jsem určitě hodná jiskřička.

Jestli nevíte, kdo to byl Hajaja a proč jsem měla být jiskřička, netrapte se tím. Trhám staré fotky lidí, ke kterým jsem ztratila cestu. Lidí, kteří mi dluží, peníze, knihy, a já cítím pokaždé zlobu, když jejich fotografie zahlédnu. Proč mám mít v bytě trvalé zdroje negativních nálad? Odnáším oblečení, které nenosím. Občas to oblečení přitáhnu domů zpátky. Co když do toho zhubnu? nebo dorostu?

Mám takovou mlžnou náladu. Mám ji ráda. Nabádá mě k tomu zůstat celý den v noční košili, pustit si televizi nezvykle už ráno, nebo vytáhnout nedočtené knihy, uvařit si kotle čaje a existovat si. Čistit vše kolem sebe. Uvolňovat prostor pro nové myšlenky a věci. A taky, usnadnit mým dětem likvidaci banánovek plné domnělých pokladů. Až jednou odejdu, ať jim to pálení vzpomínek netrvá tak dlouho. O smrti jako o odcházení eufemisticky mluví moje maminka. Čím více se stává smrt v našem životě reálnější, tím větší máme tendenci ji trochu načechrat, namalovat do pěkna.

Nesmím zapomenout, co jsem si kladla na srdce, když jsem blog, po více než roce váhání, začala psát. Nejdřív jsem musela prolomit svou nechuť zase začít psát. Na světě je příliš moc slov. Proč přidávat další? Jako další krok jsem si vytvořila svůj osobní kodex blogera.

Nesmí mě to zotročit. Nesmím číhat na reakce, a nesmím je brát vážně. Není důležité, co říkají ti, co se mnou nesouhlasí. Nesmím zapomenout, že je normální, že nesouhlasí. Je to jejich vidění světa, a mají na to právo. Nejsem tu proto, abych někoho přesvědčovala o svém názoru. Já ten názor chci jen říct.

Chci se naučit psát a reflektovat svou zkušenost, to co já vidím. To, co já vnímám. Jak to chápu. Slovo má zvláštní dar. Jakoby teprve to, co se napíše, ožilo. Do čím větší barvité slovní barevnosti zabalíš svůj život, tím se stane život barvitějším. No tak jo, budu na tu hromadu slov přihazovat další slova. Nesmírně uklidňující pocit ve mně vyvolalo zjištění, že veškeré tohle konání má tak jepičí život.

Dnes ráno, při venčení psa, jsem pozorovala babičku s její malou diktátorskou vnučkou. Babička s holčičkou při chůzi dupaly a počítaly nahlas: "Jedna, dva, tři, čtyři...." a tak dále až do deseti. Pak následovalo: "Doleva, doprava, dopředu, dozadu. Jedna, dva..." Babička snaživě dupala, a holčička ji sekýrovala: "Ty to pleteš. Ty jenom dupej, ty těžké kroky budu dělat sama." A babička pokorně dupala a holčička dělala ty těžké kroky doleva, doprava...

A tak ať nás k povinnému dupání přiměje jenom láska k tomu, kdo ta pravidla určuje. A ať je to jen hra.

Brouzdám si v tomhle mikrosvětě blogerů. Nejcitlivější témata posledních dnů, Jan Palach, paní Čáslavská, bývalý ministr Drábek a jeho zřejmě nepovedená úprava zákona o pěstounství. K čemu mě to čtení vede? Nacházím své chyby v chybách jiných. Svou malost v malosti jiných.

Stýská se mi po mém nejmenším vnoučkovi. Tak mlžně zastřeně se mi stýská. Jakoby nic nemělo ostré hrany.

Kniha moudrosti 2:4 I naše jméno bude časem zapomenuto a nikdo nevzpomene na naše činy. Náš život se rozplyne jak stopa po obláčku, rozptýlí se jako mlha zahnaná paprsky slunce, sražená jeho teplem.

Autor: Božena Mokrošová | sobota 18.1.2014 15:24 | karma článku: 12.90 | přečteno: 356x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

David Dvořák

K aktuálnímu řezání hlav ve Francii

Ve Francii se v krátké době poroučela k zemi další hlava nemuslima. Kdyby to nebylo tak vážné, tak by šlo označit za dobrý vtip slova, že motiv je nejasný ...

29.10.2020 v 20:20 | Karma článku: 36.28 | Přečteno: 945 | Diskuse

František Skopal

Migrace a práce v zahraničí má značná duchovní negativa

V současném, absolutním odtržení lidstva od přirozené podstaty fungování universa, nejsme již téměř schopni zdravě uvažovat ani o těch nejzákladnějších souvislostech, týkajících se skutečné kvality našeho života na zemi.

29.10.2020 v 15:54 | Karma článku: 13.29 | Přečteno: 293 | Diskuse

Jan Pražák

Smíchu je nám třeba vždy a v dnešní době zvlášť

Tentokrát byla ta pokladní nějaká divná. Znala jsem ji jako vždy vkusně upravenou ženu s dobrou náladou, která bušila do klávesnice rychlostí blesku a přes čárové kódy lítala se zbožím tak svižně, že jsem si ho ani nestíhala brát.

29.10.2020 v 14:40 | Karma článku: 23.97 | Přečteno: 475 | Diskuse

Filip Fuchs

Ministr zdravotnictví musí jít za všech okolností příkladem. Přes to zkrátka nejede vlak!

"Hele, sorry jako, nebudeme to spolu zbytečně protahovat, je ti asi jasné, že nemám jinou možnost, než tě zkrátka vyměnit, odvolat. Jakkoliv vím, že tě lidi mají rádi a i po odborné stránce si vedeš skvěle, na jedničku."

29.10.2020 v 13:13 | Karma článku: 23.82 | Přečteno: 1482 | Diskuse

Martin Faltýn

Jak se máte v Lockdownu?

Přípomíná mi to název rozhlasového seriálu Jak se máte Vondrovi, ale spíše seriál Panství Downton a nebo Vraždy v Midsomeru. Prostě něco takového britského nóbl a ne prozaicky českého, co všichni žijeme. Leč.

29.10.2020 v 13:06 | Karma článku: 8.95 | Přečteno: 309 | Diskuse
Počet článků 30 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 521
Blog je sebeobnažování. Bojím se toho.

Najdete na iDNES.cz