List mým ztraceným blízkým

24. 07. 2014 8:00:00
Zemřela maminka. A já jsem se rozběhla. Nějak jako Forest Gump. Skoro tak nějak. Ve skutečnosti po důchodcovsku, takže jsem se vlastně šourala. Ale šourání vypadalo, že se nikdy nezastavím. Musela jsem zabývat něčím jiným, než je přemýšlení. Unavovala jsem se chůzí. Málo jsem plakala. Všechno v životě je nějak jinak, než jsem si myslela. I ty slzy a smutek přicházejí nějak jinak, než jsem očekávala. V šourání mě zastavila mě sestra. Ta, co jsem ji chtěla prodat do Egypta do otroctví jako biblického Josefa. Po čtyřech letech svárlivosti, projevované tichem a ignorací. Sedíme u jednoho stolu na její chatě, kterou jí maminka darovala, a bojujeme s archetypem, kterému ona podlehla. Dobrá a zlá dcera. Já jsem ta zlá dcera. Nevím, kdy jsem byla pasována do téhle role. Já totiž byla tuze hodná holčička, vážně.

Ve světle ramp

Už nechci světla. Nasvěcování. Reflektory. Nechci exhibovat a psát. A přesto to vnitřní pnutí, které mě nutilo psát celý život, ve mně vrní jako hladová kočka. Chodím se svým starým psem, stará žena, a píšu v duchu. Přistihuji se, že se objevil znovu můj starý tik, mé zuby se mění v klávesnici psacího stroje, a já tou hubou kroutím a to, na co myslím, přepisuji zuby. Některé klapky klávesnice chybí, ale tělo má paměť, a stále si pamatuje, kde bylo které písmeno. Je to silnější než vztahy k lidem. Vztahy matky k dceři a naopak. Jak smutné. To zlé v nás, neřesti naše, vyhrávají nad láskou a dáváním.

Na tenkém ledě

Ten led, po kterém kráčíme, je příliš tenký.

Topím se. Topím se v cizích životech. Maminka poslední měsíce svého života přečetla spoustu příběhů o pseudoživotech. Tu studnici zapomnění čerpala v harlekýnkách. Tahala jsem je ze všech poboček knihovny v našem městě, v batohu, a abych věděla, kterou si půjčit a kterou už "jsme četly", dělala jsem do knížek žluté puntíky. Žluté, jako sluníčko. Předem jsem věděla, že ty puntíky mě budou mučit, posléze, až to přijde a maminka nebude.

Sedíme se sestrou na chatě, dvě starší ženy. Ona vstává někdy ve tři hodiny ráno. Já mám ty starty ráno pomalejší. A hlavně o hodně pozdnější. Chci si ráno v poklidu číst Bibli. Ona kmitá po chatě a okolí. Jsem manipulativní a připadám si jako mizera. Jako zlá sestra.

Sestra. Zvláštní, jak jsme po čtyřech letech našly řeč. Ubližujeme si, ale jen do té míry, abychom to zvládly. Sestra, unavená svým ranním běháním, uléhá asi tak ve čtyři hodiny. A čte. Čte hromady knih. Místo maminky tahám knížky jí. Na rozdíl od maminky miluje tlusté knížky. Tentokrát mě bolí pravé rameno. Říkají tomu cervikobrachiální syndrom. Mamince jsem nosila knížky se zlomeným levým ramenem.

Nádherný film Lev v zimě. Tak bolavý. Tak nenávistný. Tak láskyplný. Jak strašně upřímné a kruté. Jak pravdivé. Král Richard držící meč na krku svého syna a odsuzuje ho k smrti,. Jeho žena Elizabeth. Tvrdá, zraněná. Stále milující. Žádá svého manžela, aby před ní políbil svou mladinkou milenku. Tou milenkou se stala mladá dívka, kterou Elizabeth vychovávala jako nevěstu pro syna. Ta příprava na svatbu trvala od dívčiných sedmi let. Vzájemný žal pro lásku k jednomu muži. V té nejslabší chvíli se ženy objímají a pláčí a dívka vzlyká: "Chère Mère". Chère Mère. Už nikdy nebudu řílkat, že vztah matky s dcerou je jeden z nejtěžších. Ještě jsem si nesáhla na úplné dno.

Přelomy

Šlápla jsem si do kanálu. Ano, neměl poklop. Naštěstí to byl malý kanálek, a strčila jsem tam svou méně vyviklanou nohu. To opravdu musíme pokaždé někam spadnout, nabít si ústa, abychom pochopili, co chceme? Za sebe hlasuji pro zavření výkupen šrotu pro soukromé sběrače. Za sebe hlasuji proti vměšování se NATO (potažmo USA) do záležitostí jiných zemí. Už nechci poslouchat žádné kvílení sirén za pět zemřelých, kteří zemřeli na cizím území. Za sebe hlasuji pro lásku a klid. A ticho.

Prodlevy

Čím jsem starší, tím déle mi trvá jízda výtahem. Když jsem ten den dostatečně důvtipná, zjistím už ve výtahu, že mi chybí nějaká dost podstatná věc, jako je třeba peněženka, průkazka na městskou, chybí mi občanský průkaz když jedu vyřizovat něco na úřadě, a když jdu do knihovny, chybí mi knihovnický průkaz, při cestě k lékaři nemám kartičku od zdravotní pojišťovny, apod. Jezdím dolů a nahoru a dolů. Taky si stále častěji převlíkám ve výtahu tričko, které mám naruby, a doufám, že budu natolik hbitá a v přízemí nikoho nevyděsím. Pes je někdy značně udiven. Natěšen, že jde ven, se vozí výtahem. A ani v něm nesmí zvedat nožičku.

Půst

Jsem s Bohem. Očišťuji tělo od jídla, abych se mu přiblížila. Mé modlitby nikdy nebyly vroucnější. Nikdy mi Bůh nebyl blíže.



List Janův 4,7-8

Milovaní, milujme se navzájem, neboť láska je z Boha, a každý, kdo miluje, z Boha se narodil a Boha zná. Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska.

Autor: Božena Mokrošová | čtvrtek 24.7.2014 8:00 | karma článku: 11.31 | přečteno: 472x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Osobní

Tereza Ledecká

IQ tykve ?

Jednou v Básnících se Štěpán Šafránek zeptal pana profesora, "Jak člověk pozná, že je blb?" Pamatujete, co mu na to odpověděl? "Chytrej člověk to nepozná nikdy, a blbci je to jedno!" Tak vám přeju, ať nikdy nedojdete poznání...

28.3.2024 v 14:15 | Karma článku: 12.04 | Přečteno: 199 |

Lucie Svobodová

Magor

Přátelé, širší rodina - každý reagoval na mé členství odlišně. Někteří na mě neustále křičeli, že jsem magor. Jiní si to pravděpodobně také mysleli, ale rozhodli se nechat si to pro sebe.

28.3.2024 v 8:59 | Karma článku: 12.44 | Přečteno: 1289 | Diskuse

Vlastík Fürst

Pravopis máš hrozný, ale piš dál!

Jaké máte vzpomínky na svá školní léta? Měli jste také svého oblíbeného učitele - učitelku? Nebo jste dokonce byli platonicky zamilovaní do vaší kantorky - kantora?

27.3.2024 v 14:30 | Karma článku: 22.33 | Přečteno: 465 | Diskuse

Tereza Ledecká

Sněžkolezkyně

My Češi jsme pověstní svými nákupními výpravami do Polska, ale věřte, že na dně Lomniczky nic nekoupíte, a ještě za to draze zaplatíte

20.3.2024 v 23:29 | Karma článku: 10.92 | Přečteno: 297 |

Jiří Kačír

Recenze hry Baldur's Gate 3 a nových pravidel D&D 5E

Baldurs Gate 3 je RPG hra postavená na pravidlech Dungeons & Dragons, konkrétně na jejich nejnovější verzi 5E. Oproti verzím 3.5 a 4.0, které se používaly někdy od roku 2000 až do teď, se ve verzi 5E provedla spousta změn.

17.3.2024 v 13:41 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 | Diskuse
Počet článků 30 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 522
Blog je sebeobnažování. Bojím se toho.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...